Prosinec 2010

Jak poznám, který zub je ještě stále mléčný?

19. prosince 2010 v 20:09
Nějak se mi nepozdává, že je mi už skoro šestnáct a mám stále 5 (tedy nejméně) mléčných zubů. Vím, že mi sestřenka říkala, že měla v osmnácti dva ještě mlečáky a že ji je najednou - prý bolestivě zubařka vytrhla. A tak se bojím, ať mě nepotká stejný osud. Já bych si je klidně vytrhala jen tak sama, ale popravdě nevím, které jsou ty mléčné a které ty normální. Nevíte někdo náhodou, jak poznám, který ten zub je mléčný? Nebo jde to vůbec poznat? :-) Děkuji za každou radu :-)

Odsúdené

18. prosince 2010 v 9:19
Ve čtvrtek mi skončil můj oblíbený seriál Odsúdené, který vysílala televize Joj a potom ještě také naše česká televize Barrandov. Nikdy bych nevěřila, že něco na mě takhle zapůsobí. Když jsem se na ten poslední díl včera dívala a věděla jsem, že další nebudou, půlku seriálu jsem vážně probrečela, protože byl krásný. Nikdy u filmů/seriálů nefňukám, ale tohle mi nedalo. Kéž by natočili další sérii. Ono totiž na slovenské poměry to bylo něco neskutečného. Určitě se na to začnu jako maniak dívat od znova a alespoň takhle se vrátím do děje.
Začalo to tím, že jedna ženská přišla do té věznice a skončilo tím, že zase odešla. A když se teď nad tím zamýšlím, že nevím, jestli by byla další série tak dobrá. Co kdyby se nepovedla a seriál by tak ztratil na své kvalitě? To samé platí pro mě u mnoha filmů. Jednička mě naprosto nadchne a většinou dvojka už je úplná blbost, protože jenom kvůli tomu, že první díl byl úspěšný, tak hned se hrnou točit dvojku.
Jinak dneska je divný den. Venku není ani hezky ani škaredě, prostě neutrál, což mi hrozně leze na nervy. Ale třeba bych byla ráda, kdyby zůstal sníh i na vánoce. Já si pamatuji, že naposledy snad u nás tady byl, když jsem mohla mít takových 7 roků. Takže za těch osm let by si to to počasí mohlo rozmyslet a nechat nám jenom týden ten sníh. Přece jenom, Vánoce na blátě nejsou zrovna třikrát luxusní.

Všechno končí, všechno začíná

17. prosince 2010 v 20:49
Dneska jsem si uvědomila velmi zásadní věc. Nebo spíše jsem se zamyslela nad tím, proč lidé tolik blbnou, utrácejí a hádají se kvůli Vánoc? Vždyť je to den jako každý jiný, jen kvůli něho tvrdneme hodiny u trouby při pečení cukroví, díváme se, jak nám chudnou peněženky a pořád o tom každý mluví až mi to dnes šlo na mozek :). Já už mám koupené všechny dárky - jsou to maličkosti, tak snad potěší. Jenom jsem zvědavá, kolikatery ponožky letos dostanu :D. Doufám, že se trhne rekord. Jinak mě mrzí, že jsou Vánoce zrovna v zimě. To jenom z jediného důvodu - dostanu pokaždé jen věci na zimu. Potom se divím, že v létě nemám prakticky nic na sebe, ale v zimě si můžu jen vybírat :D. To samé platí i o mém svátku i narozeninách. Ale ono jsme si to dobrovolně nevybrali. Jinak už za týden bude po Vánocích a budu se tak maximálně těšit na Silvestra. Alespoň skončí ten blázinec a vrátí se vše do normálu. Možná mi ale bude chybět ta příjemná atmosféra :-) Lépe řečeno, něco opět skončí a zase se na něco jiného můžeme potom těšit....

Vánoce, jeden velký blázinec

13. prosince 2010 v 20:29
Každým rokem se už od začátku školního roku těším na Vánoce. Nevím ani proč, ale pokaždé si ho představuji až moc v růžových barvách, protože s přicházejícími Vánocemi se mi znechutí. Sice zbožňuji dostávat nějaké dárky, pečení a podobně, jenže nesnáším, když se někdo předhání, kdo koupil lepší, dražší či kvalitnější dárek. Podle mě na tom vůbec nesejde. Ale lidi se už nezmění, s tím nikdo nic nenadělá. Jinak co si asi vyberu na Vánoce (jako každý rok dostávám peníze, takže se nemusím obávat něčeho hrozného, co by mi vybrali rodiče :)) bude nějaká mikina, protože z těch co mám ve skříni jich moc neobnosím. Jestli si všímáte, i v obchodních centrech je to k puknutí. I v Tescu jsem včera čekala snad deset minut, než si paní předemnou vůbec vytáhla všechny věci na pult a pak zase deset, než si je dala nazpět do vozíku. Ale asi to už k tomu všemu patří.
Když jsem však byla malá, vnímala jsem to všechno úplně jinak a ta představa i skutečnost perfektních Vánoc mi chybí. Ve škole se s holkama začínáme domlouvat na tom, kde půjdeme oslavit svátky a jak a podobné "důležitosti".....sice se těším, ale zase něco, co leze do peněz. Teď mám zase o něco více chudší peněženku, zatím mám koupený dárek jenom pro svou nejlepší kamarádku. Pro maminku nebo tatínka ani nemám páru co koupit, ale asi mamce nějaký malý parfémek a taťkovi takovou mikinu, co se po ní nedávno díval :-).
Ve škole začíná už taková ta předvánoční nálada, učitelé jsou podle mě mírnější anebo se začínám více učit, což by mohla být jedna z možností, protože mám z ničeho nic zase dobré známky. Ale profesoři nám ustupují v termínech písemek, což mi mnohdy vyhovuje, ale potom v den, kdy máme psát ten odklad nadávám, proč jsme to sakra nemohli psát už tehdy, když jsem to uměla. A přiznejme si, nikdo nemá potom lepší známku, než by měl tehdy, kdy jsme to měli normálka psát. Tedy alespoň v naší třídě to tak nefunguje.
Spolužáci se asi dostávají do takové puberty, kdy mají potřebu něčím pořád házet. Josu nenormální ti kluci, dokonce i stromeček, co jsme měli ve třídě na ozdobu zničili jenom proto, že to šlo krásně rozebrat a následně šlo krásně tím po sobě házet a potom z toho byl nepořádek po celé třídě a to je totiž strašná sranda pro ně. Nevím, jestli to vůbec můžu nazívat pubertou, spíše demencí. Uznejte, házet po sobě křídama, dokonce i tím stromečkem, míčkama, včera jsem našla na své lavici celý politý můj sešit. Po chvíli jsme se dozvěděla, že naplnili balónek vodou a potom to po sobě jednoduše házeli až jim to najednou na mojí lavici prasklo.
Začala jsem se dívat opět na HIMYM (Jak jsem poznal vaši matku). Nevím proč, ale ten seriál mám moc ráda a dívám se na něj dokolečka. To stejné platí i o seriálu Krok za krokem, Ženatý se závazky, Alf, Zoufalé manželky a Odsouzené (odsouzené velmi doporučuji, hodně lidem se to líbilo a myslím, že na to, že slováci nikdy neměli dobré seriály - tedy alespoň mě nabavily, tak tohle se jim na 100% povedlo).
Na blog se podívám párkrat za týden. Stále mi nefunguje náhled na můj blog. Zkoušela jsem dneska toho už hodně, ale nic. No alespoň, že si můžu přečíst komenty v žebříčcích.I když na tom už mi poslední dobou ani nesejde.
Nějak jsem teď jiná. Nebo alespoň se cítím jako vyměněná. Asi to má na svědomí počasí, ale cítím se prostě lépe.Snad mi to dlouho vydrží.
Jinak, kdybych už nestihla napsat na blog, tak přeji krásné a pohodové svátky a hlavně oslavte SILVESTRA pořádně! :-)

Po delší době se opět hlásím do služby! :-)

5. prosince 2010 v 9:19
Po měsíci, kdy jsem tady naposledy něco napsala, jsem se rozhodla tady něco vyplodit. Na blog se podívám jednou za dvamám čsu., někdy i za týden, záleží na tom, koliik mám času. Mám taky problém s tím, že se mi nechce zobrazit můj vlastní blog, tudíž nemohu ani reagovat na komentáře a podobně, což mě štve. Ale zkusím to dát dopořádku. Teď mě štve ten advent. Já nevím proč, ale nenávidím nakupovat dárky na Vánoce. Třeba zbožňuji péct cukroví, zdobit stromeček, balit dárky, ale nakupovat je pro mě něco hroznýho. Zvláště, když jde se mnou mamka. To jsme v obchoďáku klidně i od rána do večera. Možná tady napíšu pár receptů na vánoční cukroví. Máme napečené už perníčky, na kterých jsem si málem zlomila zub a taky pracny, se kterýma jsem musela třiskat, abych to dostala z formiček. 
Takže se zase ohlásím za nějakou delší dobu. Jsem ráda, že i přesto, že tu nejsem a nepřispívám tu sem tam zabloudíte :-)